Úvodník

Vítejte na stránkách Soumraku!

Soumrak je fantasy hra. Bitva (tedy tak zvaná dřevárna) s výraznými prvky role-playingu (také LARPová bitva), inspirovaná známou počítačovou hrou Warcraft: Orcs and Humans. Hra byla vytvořena především pro nováčky a mladší hráče od 12 let. Rádi ale uvidíme i ostřílené hráče a to nejlépe v řadách speciálních postav.

Budeme se na Vás těšit, až nastane Soumrak… již potřinácté!

SOUMRAK 2019
Termín akce:
31.5.-2.6 2019
Místo konání: Stále hledáme
Další informace již brzy.
Sledujte náš Facebook https://www.facebook.com/Soumraky/
Prolog 2019

Prolog Horda

Bum! Divoký rytmus bubnů udával tempo celému boji. Bum!  Beranidlo znovu narazilo do brány pevnosti. Bum! Černokněžník poslal kouli zeleného ohně na hradby nedaleko Groma. Bum! Bum! Bum! Dva vojáci padli mrtví pod ranami Gromovy sekery.

„ZA HORDU A SVOBODU PRO NAŠE BRATRY!“

Gromův pokřik projel jako vlna celým bojištěm a válečníci Hordy se do obránců pustili s novou zuřivostí. Bum! Blesk z nebes změnil velitele pevnosti na prach. Bum! Řada Aliančních vojáků se začala hroutit. Bum! Další úder na bránu.

„Dnešní noc nepřežije žádný člověk/nikdo z lidí! Ženy, děti, jejich bohatství, nic nebude ušetřeno hněvu Hordy! Lidé nám vzali domov a my jim to oplatíme!“

Bum! Bum! Bum! ‚Myslí si že můžou utéct zadní brankou, ale čeká tam na ně překvapení.‘ Grom se při pohledu na pomalu končící bitvu usmál. Bum! Další vojáci se k němu blížili se zoufalstvím v očích, štíty připravené k obraně. Jako by jim ty hračky někdy pomohly. Bum! Grom se rozběhl jejich směrem. Než se k nim však stihl dostat, nějaký ork se o ně zezadu postaral pomocí řetězu. Potom se vztekem v očích pohlédl na Groma a s řevem vyrazil jeho směrem. Bum! Oba orkové se srazili čely a malátně o krok ustoupili.

„Takhle vítáš přítele, Ogrime?!“

Grom k orkovi v přátelském pozdravu natáhl ruku s otevřenou dlaní. Odpovědí mu byla rána do čelisti, která ho téměř posadila na zem. Bum!

„PŘÍTEL!? Hrdinně jste utekli za portál, jen aby vás ti prašiví lidi sledovali, a dokonce je nechali zničit NÁŠ domov! A teď si tu hraješ na pokračující válku?“

Grom vyskočil na nohy a odplivl si. Každá část jeho těla mu říkala, aby si tuhle urážku nenechal líbit. Pokud chce ale dokončit, co tu začal, potřebuje všechny orky. Bum!

„Boj zdaleka neskončil! Myslí si že jsou v bezpečí a nic jim nehrozí. Ale jsou na omylu. Máme plán, tady je menší ukázka!“

Grom zamával sekerou nad hlavou a kývl hlavou směrem k zadní části pevnosti. Lidé otevřeli zadní bránu a snažili se utéct. V tom se z oblohy jako stín snesl rudý drak a do jednoho je upálil. Bum! Bum! Bum! Drak přistál na hradbách pevnosti, aby dokončil zkázu místní posádky.

Ogrim zůstal stát se zaraženým výrazem. Bum!

„A tohle není ten největší, kterého máme pod kontrolou! Lidé ani nebudou vědět, co se stalo a všechna jejich města vzplanou i s jejich dětmi uvnitř! Potřebujeme ale víc bojovníků.“

Za oběma válečníky se ozvala pomalá chůze. Mířil k nim ork zahalený v mohutné róbě. Bum! V těsném závěsu za ním šla nádherná lidsky vypadající žena. Ovšem rohy, kopyta a netopýří křídla jasně prozrazovala, o koho se jedná. U jejich nohou klopýtal lidský mladík s bičem omotaným kolem krku. Měl na sobě potrhanou uniformu a několik ošklivě vypadajících tržných ran.

„Vidím že vás stále nepřestalo bavit tahat se s démony. Pokud máme přežít, neměli bysme se spoléhat na ty, kteří nás do téhle situace dostali, a pak nás v ní nechali.“

Ogrim si chladně změřil démonku i jejího vězně. Ta mu pohled se sladkým úsměvem oplatila. Bum! Ogrim zavrčel a odešel pomoct s tím zbytkem, co jim ještě vzdoroval. Tohle však není naposledy, co o něm Grom slyší! Nenechá své bratry ve spárech démonů, ne znovu.

„Jste připraveni poslat lidem vzkaz?“

Arciwarlock jen přikývl a ohlédl se na sukubu.

„Viděl celý útok na vlastní oči, včetně toho, jak jeho rodinu pohltily plameny,“ zapředla sukuba a ostrým pohybem strhla bič z krku mladíka. Určitě na něm zůstane jizva a nebude jediná, kterou si sebou ponese.

Grom došel k mladíkovi a chytil ho za bradu tak, aby se mu musel podívat do očí.

„Běž do nejbližšího města! Řekni jim, co se tu stalo a že oni jsou další na řadě! Zničili jste MŮJ domov, tak já si vezmu ten váš!“

Mladík na Groma hleděl prázdnýma a zmatenýma očima očividně příliš zlomený, aby se o něco takového staral. Až když se ohlédl a uviděl sukubu, se slzami v očích se dal do běhu. Bum! Bum! Bum! Bum! Bum!

Prolog Aliance

„Ten zatracený svět se rozpadal na kusy! Během války už jsem viděl nejednu šílenou taktiku, ale tohle? Orkové věděli, že už je vše ztraceno, a i tak klidně zkusili vzít celý svět s sebou i se vším živým na něm do pekel… Tedy ne že by tu toho života moc zůstalo. Nikoho příčetného by nenapadlo pokusit se otevřít průchody do dalších světů, ale orkové o svou příčetnost přišli už dávno. Byla to hotová jatka, lorde!  Orkové bojovali jako smyslů zbavení. Jakoby se jich bála i samotná smrt.“

Maršál Darius Crowley a těch pár vojáků, kterým se povedlo utéct z toho zatraceného světa, už několik hodin procházeli, proběhlé události. Král Terenas a Genn Greymane očividně chtěli slyšet o všem, co se dělo na druhé straně portálu. A tak se schůzka táhla už několik hodin.

„Šlo jim o přežití. Ostatně tak jako nám, Maršále. Za každý metr orkové zaplatili krutou daň. Bylo to tvrdé a krví vykoupené vítězství, avšak stále vítězství. Každý kdo padl za portálem, zůstane navždy hrdinou, budeme na ně vzpomínat ještě dlouho. Na rozdíl od mého otce jsem jim i celé Alianci vděčný za jejich oběti. Ostatně bez nich by tu ani jeden z nás nestál. Vy byste to měl vědět nejlépe, Crowley.“

Princ Kael’Thas pomalu vstal ze židle a upil vína. Pokud mu na Dreanoru něco chybělo, byla to dostatečná zásoba dobrého vína. Princ přešel ke stolu.

„O tom můžeme mluvit později, klidně celé dny. Teď musíme řešit daleko naléhavější věci. Například jak naložit s tím zme…”

Prudké otevření dveří trůnního sálu donutilo Kael’Thase na chvíli zastavit svou řeč. Jako na zavolanou dovnitř nakráčel samotný Aiden Perenold. Očividně se chystal promluvit, ale jakmile v sále uviděl Kael’Thase s Crowleym, zarazil se uprostřed kroku. Aiden na nic nečekal a pokusil se vzít do zaječích, ovšem Crowley byl rychlejší. Než se kdokoliv stihl vzpamatovat, držel toho zrádce pod krkem.

„MUŽI, KTEŘÍ SE MNOU PROŠLI TOU VÁLKOU, SE OBĚTOVALI, ABY MĚ Z TÉ DÍRY DOSTALI. KVŮLI TOBĚ A NĚJAKÉMU ZATRACENÉMU ZLATU! A TY SI DOVOLÍŠ SEM JEN TAK NAKRÁČET?!“

Hromový výkřik donutil nejbližšího strážného o pár kroků ustoupit. Nejenže Crowley během pár úderů srdce prakticky překonal celý trůnní sál. Stihl také vytáhnout dýku, kterou bez milosti vrazil Aidenovi do břicha. Chystal se k dalšímu úderu, když Aiden zvedl ruku a s úsměvem zkřiveným bolestí rozdrtil kámen, co v ní svíral. Jeho tělo se prakticky okamžitě rozplynulo, jako by tam nikdy nebyl. Jediné co po něm zůstalo, byl šepot ve větru…

„Chtěl jsem to vyřešit mírovou cestou, ale to teď očividně není možné. Kdyby sis to rozmyslel, kontaktuj mě, Terenasi. Nechceš přece další válku.“

Zatímco Crowley naštvaně bušil do zdi, Kael’Thas přistoupil ke králi a rozhlédl se po sále.

„Tohle je ta věc, o které je potřeba si promluvit, Výsosti.“

Všichni přítomní upřeli pohled na krále, čekajíce na rozhodnutí. Nicméně to přišlo od někoho jiného. Varian Wrynn, mladý král Stormwindu, prudce vytasil meč a namířil ho ke stropu.

„Jménem Aliance a všech, kteří padli kvůli tomu zrádci, přísahám, že se nezastavím, dokud ho nepředám spravedlnosti!“

Varian opustil sál za očividného nadšení všech přítomných… Tedy až na to Terenasovo.